NĚCO O OK2MTV
Již jako kluk jsem si hrál s drátky. Ve třech letech jsme s bratrem dostali každý svůj první telefon. Éra komunikace začala. Hraní s drátky bylo zajímavé. Pamatuji, jak mě a bráchovi děda dal malou 3,5V žárovku, objímku, páčkový vypínač a plochou 4,5V baterii, a bylo z toho světýlko. Toto zapojení jsme použili i pro osvětlení lampiónů v průvodu oslav VŘSR, HIHI. S elektrotechnickými stavebnicemi jsem si začal hrát potom. Postupně jsme dostali stavebnice ALFA a ALFA2. Byla s nimi spousta legrace.
Na ZŠ v roce 1989 vznikl počítačový kroužek. Dva starší kluci se svými vlastními ATARI 800XL se nám věnovali každou středu v podvečer. Učili jsme se jazyk LOGO s želvičkou a hlavně se pařilo Internacional karate. Před nástupem na střední školu s elektro zaměřením jsem zatoužil po vlastním počítači, jako měli i někteří další kluci ze školy. Kamarád měl doma Didaktik M, já si vybral osmibitový “svatý grál” Commodore C64. Ze začátku bylo samozřejmě hraní her na prvním místě, ale když k počítači přibyla postupně disketová mechanika a devítijehličková tiskárna, dal se využívat i na serióznější práci s textem, grafikou a tabulkami. K tomuto sloužil legendární systém “GEOS” (Graphic Environment Operating System) s prostředím “WYSIWYG” (What You See Is What You Get), v překladu doslova “co vidíš, to dostaneš”. To znamenalo, že tak jako v programech desktop publishing, dokument tak jak byl viděn na obrazovce, vypadal i jeho finální výstup na tiskárně. Daly se tak na tu dobu, kdy na PC byl dostupný prostý T602, vytvářet úžasné věci.
Na střední škole (1991-1995) byly ve výbavě počítačové učebny československé stroje IQ151, které se s možnostmi C64 se nemohly srovnávat. Do jedné z hodin výuky počítačů jsem donesl program Let balónem - vytištěný na straně č. 55 v časopise “VTM Proč a nač je počítač” z roku 1987. Opisoval jsem program na tabuli a všichni celou hodinu přepisovali kód do stroje aby před koncem hodiny hru spustili. Dalším mým domácím počítačem před érou PC byla od roku 1994 třicetidvoubitová AMIGA CD32 s rozšiřující kartou Paravision SX-1 s 500 MB harddiskem a 8 MB RAM - na tu dobu slušná šupa s úžasnými možnostmi zejména v multimédiích.
V době středoškolských studií byla domů pořízena radiostanice DNT Carat s anténou GP Sirtel 5/8λ, díky které jsem poznal nové kamarády. Z některých se později stali přátelé. To byl začátek mého zájmu o vysokofrekvenční techniku a nejen o počítače. Spojení obou oborů přišlo později. Jako zadání k maturitní práci, jsem si zvolil vlastní výrobek. Jednalo se o stavbu BAYCOM modemu pro digitální rádiovou komunikaci. Praktická maturitní zkouška proběhla v učebně počítačů, kde před zraky učitelů a ostatních žáků, byly posílány zprávy z jednoho počítače platformy IBM PC na druhý zkrz připojené modemy a ruční radiostanice.
Po maturitě jsem se za přispění přátel Oldy OK2PZA, Libora OK2JLD a Pavla OK2IHP začal připravovat na radioamatérskou zkoušku operátorské třídy D, která proběhla v září 1995. Druhý den po zkoušce se ve Frenštátě pod Radhoštěm konalo setkání radioamatérů, kde jsem zakoupil bazarovou radiostanici Alinco DJ-G1E. Následovala pak místní spojení s okolními radioamatéry a spojení přes převaděč OK0D na Lysé hoře. V letech 1996-1997 jsem byl povolán na základní vojenskou službu k 6. průzkumnému praporu do Znojma do funkce velitel družstva - velitel stanice. Tahal jsem se rok po lesích s stanicí RF10 na hrudi. Ke konci ZVS jsme dostali do výbavy stanice RF13 a navíc mobilní “kufříkové” telefony NMT. Po vojně mě začal lákat provoz na krátkých vlnách. Začal jsem se učit telegrafní značky a poslouchal provoz v pásmu osmdesáti metrů na přijímač z burzy.
V roce 2001 jsem jel do Otrokovic absolvovat další zkoušku z radioamatérských předpisů, tentokrát pro operátorskou třídu C, která vyžadovala více provozních znalostí a praktickou zkoušku telegrafním provozem rychlostí 40 zn./min. Zkoušku jsem absolvoval úspěšně. V té době jsem vyměnil radiostanici Kenwood TS-140S, kterou jsem vlastnil za vyšší model Kenwood TS-450S/AT osazený telegrafním a úzkým SSb filtrem. Mé první spojení s OH0JTU v pásmu 80 metrů bylo plné nervozity a vzrušení. Provoz na krátkých vlnách mi učaroval. V té době vrcholilo sluneční maximum a signály se šířily do celého světa. Jezdil jsem fónickým provozem a SSTV (Slow Scan TeleVision), televizí s pomalým řádkovým rozkladem. Vysílal jsem každý den. Okruh mých kamarádů radioamatérů se rozšířil o účastníky setkání v Esku, kam mě přivedl Dalibor OK2BNX (SK). Setkával jsem se i s kluky z klubů OK2KQM, OK2KWL, později i z OK2OAJ, OK2KOS, OK2RAS.
V roce 2004 jsem se od rodičů, přestěhoval do vedlejšího lokátoru, mého nynějšího QTH (stanoviště) JN99BS. Začala se zde rekonstrukce rodinného domu, při které se našlo místo na hamshack - místnost, kde radioamatér tráví dlouhé hodiny a dny, která je plná vysílaček a jiných věcí pro běžného člověka nepochopitelných. Nejvyšší operátorskou třídu A jsem získal po legislativních úpravách v roce 2005, kdy do ní byl přesunut každý radioamatér bez rozdílu - morseovka, nemorseovka. V roce 2009 jsem ztopořil vertikál na KV 7-28 Mhz a v roce 2012 jsem měl to štěstí pořídit 14 m vysoký výsuvný vojenský stožár RDM12 za velice výhodnou cenu. Jelikož taková nabídka se neodmítá, stožár byl doma. Vyřízení nezbytného územního souhlasu proběhlo také kladně. Na stožáru je umístěna anténa Yagi 14 Mhz z podniku radiotechnika Teplice, kterou mi do začátku mých DXových spojení daroval Dalibor OK2BNX (SK). V dalších letech jsem postupně pomalu rozšiřoval hamschack o další radiostanice a během celé doby se mi porůznu sešly Kenwood TS-870S, Icom IC-756, Icom IC-706MKIIG, Kenwood TH-78, Kenwood TH-D7, Kenwood THD72 a další a další... a bižuterii k nim. Poznal jsem Pavla OK2PVZ. Později Adama OK2IPW z kolektivky OK2KHZ/OK3D. Od té doby probíhá naše spolupráce na poli hamradia.
Od 13.května 2015 jsem členem Diplom Interessen Gruppe - DIG s členským číslem 6373
Radioamatérský koníček má mnoho odvětví - navazování dálkových spojení, radioamatérské závody, spojení přes družic či odrazem od měsíce, různé druhy provozu na pásmech nebo stavění přístrojů a zařízení, je jen na každém co chce právě dělat. A já si hraji s tím co mě zrovna baví.
